|
Vážená paní Licková, zasílám Vám odpověď na Váš dotaz ze dne 16.10.2016: Je možné, aby na jednání SVJ zastupovala jedna osoba větší množství (30) vlastníků bytů? Je nutné mít plnou moc k zastupování, na každé jednání nové, nebo lze požít jednu plnou moc na všechna jednání SVJ? Kdy má pověřená osoba, na jednání SVJ, předložit plnou moc?
Odpověď: Problematika zastupování vlastníka jednotky na shromáždění zmocněncem na základě plné moci V záležitosti zastupování vlastníka jednotky na jednání shromáždění na základě plné moci je nezbytné nejdříve posuzovat, zda je vůbec možné, aby v konkrétním SVJ se nechal vlastník jednotky zastoupit na shromáždění na základě plné moci udělené jiné osobě (zmocněnci). Problém v této záležitosti vznikl na základě judikátu Nejvyššího soudu ČR z roku 2012 (tedy z doby účinnosti předchozí právní úpravy, tj. z doby účinnosti zákona o vlastnictví bytů – dále též jen „ZOVB“. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. – dále též jen „NOZ“) se v právní úpravě bytového spoluvlastnictví a v rámci toho v právní úpravě SVJ vůbec nezmiňuje o možnosti vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit zmocněncem na základě plné moci (podobně jako to nebylo upraveno v předchozí právní úpravě v ZOVB). Neupravuje tedy např. ani případný limit, který by omezoval počet hlasů vlastníků jednotek (resp. počet vlastníků jednotek), které může zastupovat jeden zástupce (zmocněnec) na základě plné moci udělené vlastníkem jednotky nebo více vlastníky jednotek tomuto zmocněnci, anebo jiné omezení či podmínky zastoupení vlastníka jednotky na jednání shromáždění. V § 1185 odst. 2 NOZ se pouze upravuje „povinné“ zastoupení spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění „společným zástupcem“, při uplatňování práv vůči osobě odpovědné za správu domu, tedy vůči SVJ nebo vůči správci v případech, kdy SVJ nevzniklo. V tomto „povinném zastoupení“ je zahrnuto také zastupování spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění tímto „společným zástupcem“ na jednání shromáždění). Toto „povinné“ zastoupení spoluvlastníků jednotky nebo manželů majících jednotku ve společném jmění „společným zástupcem“ je však jinou záležitostí, než je záležitost možnosti zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění zmocněncem na základě plné moci, - kterou NOZ neupravuje. Mlčení NOZ ohledně možnosti zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění zmocněncem na základě udělené plné moci představuje (a lze dodat –bohužel) rozdílný legislativní přístup oproti výslovné právní úpravě možnosti zastupování společníků akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a dále členů družstva na zasedání nejvyššího orgánu těchto obchodních korporací v zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích – zákon č. 90/2012 Sb., dále též jen „ZOK“). Podle výslovného ustanovení v § 168 odst. 1 ZOK v případě společnosti s ručením omezeným a podle výslovného ustanovení v § 399 ZOK v případě akciové společnosti se společník (v případě akciové společnosti akcionář) zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Současně se předepisuje písemná forma plné moci k zastupování společníka (akcionáře) na valné hromadě a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné (konkrétní) valné hromadě nebo na více valných hromadách (např. do odvolání udělené plné moci k zastupování na valné hromadě). Obdobně v případě družstva se podle výslovného ustanovení v § 635 odst. 2 ZOK člen družstva zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení; současně se předepisuje písemná forma plné moci k zastupování člena družstva na členské schůzi a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více členských schůzích. Oproti zastoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti na valné hromadě, v případě družstva se současně výslovně stanoví v § 635 odst. 2 ZOK omezení, podle něhož tentýž zmocněnec (zástupce) nesmí na jednání členské schůze zastupovat více než jednu třetinu z celkového počtu všech členů družstva, jinak by platilo, že takový zmocněnec nemá (při překročení tohoto limitu) udělenu žádnou plnou moc (takže by nemohl na jednání členské schůze družstva žádného člena družstva zastupovat). Vzhledem k tomu, že v případě SVJ neobsahovala ani předchozí právní úprava v ZOVB výslovné ustanovení o možnosti zastoupení člena SVJ na shromáždění, dovodil Nejvyšší soud za účinnosti ZOVB (konkrétně v rozhodnutí z r. 2012), že vlastník jednotky- člen SVJ se nemůže nechat zastoupit na shromáždění, pokud to výslovně neumožňují stanovy SVJ. Jsou sice vedeny diskuse, zda přichází v úvahu použití tohoto judikátu (který také považuje část odborné veřejnosti za problematický s ohledem na obecné právo osoby nechat se při právním jednání zastupovat zmocněncem na základě občanskoprávních ustanovení o smluvním zastoupení) také nyní za účinnosti NOZ, avšak s nikoliv jednotnými závěry. Pokud pak jde o samotnou praxi v SVJ, s ohledem na předmětný judikát se ve stanovách SVJ většinou zařazuje výslovné ustanovení o možnosti zastoupení člena SVJ na jednání shromáždění zmocněncem na základě plné moci, s případnými omezujícími ustanoveními (např. o tom, že zmocněncem může být pouze osoba v určitém příbuzenském vztahu k členovi SVJ, dále např., že tentýž zmocněnec může zastupovat pouze určitý maximální počet členů majících maximálně určité procento hlasů z celkového počtu hlasů všech členů - tedy jaký maximální počet hlasů vlastníků jednotek lze soustředit na základě plných mocí udělených témuž zmocněnci více vlastníky jednotek, a některé podobné podmínky či omezení). Někdy se výslovně ve stanovách SVJ požaduje písemná forma plné moci a také úředně ověřený podpis člena SVJ, jako zmocnitele. Uvedené podmínky či omezení možnosti zastoupení ve stanovách SVJ vycházejí z potřeb praxe a především také ze závěrů zmiňovaného judikátu, z něhož vyplývá, že možnost zastoupení vlastníka jednotky člena SVJ je výlučně záležitostí úpravy ve stanovách SVJ – viz níže k tomuto judikátu. Odbornou veřejností byl téměř po celou dobu účinnosti ZOVB uplatňován výklad, že podle obecných ustanovení obč. zák. o zastoupení na základě plné moci (§ 31 a násl. předchozího obč. zák.) je možné, aby se vlastník jednotky- člen SVJ nechal na schůzi shromáždění zastoupit jiným členem SVJ či jinou osobou na základě udělené plné moci, na jejímž základě také zástupce jménem zastoupeného vlastníka jednotky hlasuje. Vycházelo se z toho, že jde o zmocnění na základě plné moci podle zákonného ustanovení o smluvním zastoupení na základě plné moci podle § 31 a násl. tehdejšího obč. zák.. Nejvyšší soud ČR (NS) se však v r. 2012postavil na jiné stanovisko v tom smyslu, že se člen SVJ může nechat zastoupit na shromáždění jedině v případě, že to výslovně připouštějí stanovy SVJ. V rozsudku NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, ze dne 23. 5. 2012 dospěl NS k závěru, že hlasování na shromáždění vlastníků jednotek lze považovat za právní úkon vlastníka jednotky, avšak účast na shromáždění jako taková právním úkonem není, takže právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit nelze dovozovat ani ze zákona o vlastnictví bytů, ani z § 31 odst. 1 obč. zák. Plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není podle tohoto judikátu plnou mocí k uskutečnění právního úkonu ve smyslu § 31 odst. 1 obč.zák. Ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne. Současně dospěl NS k závěru, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ ZOVB (podle něhož povinnou náležitostí stanov SVJ bylo také vymezení práv a povinností členů SVJ – podle současné úpravy jde o § 1200 odst. 2 písm. c/ NOZ) mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy SVJ. Nejvyšší soud mj. v odůvodnění uvedl, že ZOVB otázku, zda vlastník jednotky může být na shromáždění zastoupen, výslovně neřeší, a k jejímu zodpovězení je tudíž nutno se dobrat výkladem. K tomu uvedl: „ Shromáždění vlastníků jednotek je nejvyšším orgánem společenství, tvořeným členy společenství – vlastníky jednotek (§ 9 odst. 7 písm. a/ a odst. 8 věta první zákona o vlastnictví bytů). Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění. ….Nicméně Nejvyšší soud je přesvědčen, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ zákona o vlastnictví bytů mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy společenství. Judikát pravděpodobně vycházel též ze skutečnosti, že v době jeho vydání (přede dnem nabytí účinnosti NOZ a ZOK) byla v ObchZ výslovně uvedena možnost zastoupení společníka s.r.o., dále akcionáře a.s. a také člena družstva nechat se zastoupit na valné hromadě společnosti, resp. na členské schůzi družstva (v § 126 ObchZ pro společníky s.r.o., v § 184 odst. 1 ObchZ pro akcionáře a.s., dále v § 240 ObchZ pro členy družstva) - podobně jako tomu je v současném ZOK. V odůvodnění rozsudku tedy NS připustil, že samotné hlasování na shromáždění je právním úkonem, avšak samotná účast na tomto shromáždění právním úkonem není. Z toho také soud dovodil, že k samotné účasti na shromáždění nelze udělit plnou moc k zastoupení při právním úkonu podle ustanovení tehdejšího obč. zák. (po 1.1. 2014 je pojem „právní úkon“ nahrazen v NOZ pojmem „právní jednání“). Z těchto závěrů pak soud dovodil, že nejde-li v případě plné moci k zastoupení při účasti na shromáždění o plnou moc k zastoupení při právním úkonu (dnes podle NOZ při právním jednání), jde o jiný druh plné moci s širším zmocněním než pouze k právnímu úkonu (dnes podle NOZ k právnímu jednání) za zastoupeného. K tomu někteří odborníci pak v návaznosti na tento judikát uváděli, že plná moc k účasti na shromáždění SVJ je s ohledem na tento rozsudek plnou mocí svého druhu,a je třeba, aby z textu takové plné moci výslovně plynulo, že zmocnitel zmocňuje k účasti na shromáždění toho kterého SVJ a k výkonu veškerých práv vlastníka jednotky na tomto shromáždění. Vyskytly se také názory v tom smyslu, že záměrem legislativy, tím, že není v zákoně zmíněno právo vlastníků nechat se na shromáždění zastoupit, se nemělo na mysli,aby vlastníkům jednotek nebylo toto právo přiznáno, a proto by se toto právo vlastníků jednotek mělo v zákoně uvést. – Bohužel, v NOZ se k podobným stanoviskům nepřihlédlo, a na rozdíl od ZOK se i nadále v NOZ právo vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění nezmiňuje. Lze proto činit závěr, že zmiňovaný judikát je použitelný rovněž po 1.lednu 2014 za účinnosti NOZ, protože ustanovení o zastoupení na základě plné moci (§ 436 - § 449 NOZ) v zásadě vycházejí z obdobných principů jako tomu bylo v § 31 a násl. předchozío občanského zákoníku, a dále proto, že v právní úpravě shromáždění (§ 1206 a násl. NOZ) není žádné ustanovení o možnosti nechat se zastoupit na shromáždění vlastníků jednotek (zatímco v zákoně o obchodních korporacích je taková možnost pro společníka s.r.o., akcionáře akciové společnosti a člena družstva výslovně uvedena). Jde tedy v současné právní úpravě bytového spoluvlastnictví v NOZ o obdobný stav, jako tomu bylo za předchozí právní úpravy v ZOVB. Pravdou současně je, že nic nebrání tomu, aby byl případně v praxi konkrétního SVJ uplatněn jiný názor než vyplývá z uvedeného judikátu, tedy názor, že je možné zastoupení člena SVJ na shromáždění, aniž by to bylo uvedeno ve stanovách, ovšem s tím rizikem, že nelze předem předjímat výsledek případného soudního sporu, pokud by např. některý z vlastníků jednotek navrhl, aby soud prohlásil usnesení shromáždění za neplatné z důvodu, že došlo k zastoupení některých členů na shromáždění zmocněncem, ačkoliv to stanovy SVJ výslovným ustanovením neumožňují. V případě soudního sporu by totiž bylo otázkou, zda by se soud (prvoinstanční a případně odvolací) i v současné době za současné právní úpravy řídil uvedeným judikátem, či nikoliv, a jaký by byl výsledek celého soudního sporu. To asi nelze v současné době předjímat; skutečností však je, že prozatím nejsou argumenty, které by zdůvodnily odchýlení se od uvedeného judikátu. Znovu je třeba na tomto místě zdůraznit,m že problematika zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění, včetně uvedeného judikátu, se nevztahuje na společného zástupce, kterého jsou povinni podle § 1185 odst. 2 NOZ zmocnit spoluvlastníci jednotky nebo manželé mající jednotku ve společném jmění. Zmocnění společného zástupce je zvláštním a novým institutem, kdy povinnost k jeho zmocnění spoluvlastníky jednotky nebo manžely majícími jednotku ve společném jmění, je stanovena přímo zákonem.
Z uvedeného plyne, že jsou-li kladeny dotazy, zda v konkrétním SVJ je možné zastoupení vlastníka jednotky-člena SVJ zmocněncem na základě plné moci na jednání shromáždění s právem hlasovat a vykonávat další práva vlastníka jednotky při jednání shromáždění, je vhodné se nejdříve podívat do stanov vlastního SVJ, zda je tato záležitost ve stanovách upravena či nikoliv. Pokud je stanovami upravena, je potřebné se řídit v záležitosti zastoupení člena na shromáždění těmito ustanoveními stanov a případnými omezeními a podmínkami ve stanovách ohledně zastoupení. To platí také v případě otázky, zda může jeden zmocněnec zastupovat více vlastníků jednotek, a zda je možné udělit plnou moc pro více jednání shromáždění (např. pro všechna jednání shromáždění ode dne udělení plné moci až např. do odvolání této plné moci, apod.), a otázky, jakým způsobem prokazuje zmocnitel, že mu byla udělena plná moc k účasti na jednání shromáždění, k hlasování a k výkonu dalších práv příslušejících vlastníku jednotky při jednání shromáždění, a také např. otázky, zda se vyžaduje úřední ověření podpisu zmocnitele na plné moci. Pokud by stanovy SVJ pouze uvedly možnost zastoupení člena SVJ na jednání shromáždění a nic bližšího k tomu neuváděly, pak lze považovat z hlediska oboustranné právní jistoty za potřebné, aby plná moc byla udělována v písemné formě, bylo v ní uvedeno, pro které jednání shromáždění je plná moc udělena, případně, že je udělena pro všechna jednání shromáždění, která se budou konat ode dne udělení plné moci např. až do doručení odvolání plné moci, a že zmocnitel (člen SVJ) zmocňuje zmocněnce k účasti na jednání a hlasování shromáždění a k výkonu všech práv příslušejících při jednání shromáždění vlastníkovi jednotky. Obecně lze také dovozovat, že své zmocnění prokáže zmocněnec při prezenci k účasti na shromáždění předložením plné moci, kterou mu zmocnitel udělil. Tato plná moc by se měla připojit k prezenční listině shromáždění a založit spolu s materiály z tohoto shromáždění. Lze také dovozovat, že pracovník prezence na shromáždění si může ověřit (např. podle občanského průkazu, pokud mu osoba zmocněnce není známa), že plnou moc předkládá při prezenci skutečně osoba, které byla tato plná moc zmocnitelem- členem SVJ udělena. Pokud byla udělena plná moc pro všechna zasedání shromáždění až do odvolání (tj. plná moc byla výslovně pro tento účel udělena pro všechna zasedání shromáždění až do doručení odvolání plné moci), bylo by nejvhodnější tuto „generální“ plnou moc založit v písemnostech výboru SVJ týkajících se shromáždění SVJ pod příslušným jednacím číslem, vydat o jejím převzetí potvrzení zmocněnci a při prezenci na každém shromáždění v prezenční listině zaznamenat jednací číslo, pod nímž byla tato listina v písemnostech výboru SVJ založena. Ten, kdo pořizuje prezenci, resp. také ten, kdo ověřuje počet hlasů přítomných členů (např. člen mandátní komise na shromáždění) by měl mít možnost ověřit si existenci této plné moci v dokladech SVJ. Tento postup není nikde předepsán, lze proto považovat za užitečné, aby stanovy SVJ, pokud mají upravit zastupování členů SVJ zmocněncem na základě plné moci, upravovaly bližší náležitosti, resp. bližší podmínky. Autor odpovědi: S přátelským pozdravem VERLAG DASHÖFER, nakladatelství, spol. s r.o. Upozornění: E-mailová adresa odpoved@dashofer.cz není určena pro zadávání dotazů, dotazy zadané na tuto a jakoukoliv jinou e-mailovou adresu nakladatelstvi nejsou zodpovídány! Váš případný další dotaz může být položen pouze přes naše portály. |